Přeskočit na obsah
Štěpán Gajdoš

Roland Schimmelpfennig

100 songů

Národní divadlo · premiéra 31. října 2024

Hektické a přitom krásné zářijové ráno. 8.52, nádraží, nástupiště, za dvě minuty zazní signál k odjezdu. Muž přemýšlí o hádce s manželkou, mladý pár diskutuje o struktuře romantické komedie, policista s kocovinou se dívá z okna na ženu marně běžící za ujíždějícím vlakem… Každý z nich cestuje se svým příběhem, každý si cestuje za svým snem, každý si cestuje se svou starostí. A každému jede v hlavě právě ten jeho song. Všechen bzukot ve vlaku pozoruje z okna muž zalévající květiny a přes výlohu kavárny taky servírka Sally, která si spolu s rádiem brouká svoji vůbec nejoblíbenější písničku „Bette Davis Eyes“. A pak se svět zastaví. Je 8.55 a Sally vypadne šálek s kávou z ruky. Vlak totiž přímo před jejíma očima exploduje…

Jak popsat nepopsatelné? A jak popsat minuty před tím? Roland Schimmelpfennig zůstává i v této hře věrný své typické poetice, postdramatické výstavbě textu, refrénovitosti i variabilnímu obsazení postav. Minutu po minutě nás provází příběhem nazpět a odkrývá myšlenky, touhy, vášně a sny všech nic netušících lidí, osudy, které se v okamžiku výbuchu spojují a zároveň mizí. Jako inspiraci uvádí sice teroristický útok v Madridu roku 2004, ale náhlá apokalypsa, nějakým způsobem zvratitelná v červí díře času, je vlastně součástí všech jeho posledních dramat. Kvůli prosincové tragédii na pražské filozofické fakultě se tato hra stala bohužel krutě aktuální i pro nás.

Přesto má v sobě silnou naději a výzvu nevzdávat se. Všechno totiž mohlo dopadnout jinak, kdyby se Sally a muž se sportovní taškou potkali. A s trochou štěstí lze přece zastavit čas. Nebo alespoň zachytit padající šálek.

Herci stojí v hale se světelným kazetovým stropem
Tři herci v barevném oblečení na světlém pozadí
Dvě ženy v křeslech, jedna objímá kolena, za nimi muž s dítětem
Muž stojí v tmavé hale u prosklené stěny
Rozmazaná silueta prochází halou s kazetovým stropem, v pozadí herci

Foto: Martin Špelda

Tvůrčí tým

režie
Štěpán Gajdoš
dramaturgie
Ilona Smejkalová
scéna
Dragan Stojčevski
kostýmy
Natálie Rajnišová
hudba
Jonatan Pastirčák
pohybová spolupráce
Tereza Ondrová
světelný design
Tereza Bartůňková
3D grafika
Natálie Portíková, Jakub Žanony
překlad anglických titulků
Alžběta Soperová
korepetice
Jana Vychodilová

Obsazení

Vladislav Beneš
Jan Bidlas
Magdaléna Borová
Jindřiška Dudziaková
Šimon Krupa
Veronika Lazorčáková
David Matásek
Berenika Anna Mikeschová
Pavlína Štorková
Johanna Tesařová
Kateřina Winterová
Michal Sikora
Milan Vedral
Martina Znamenáčková
Melichar Gojda
Jaroslav Šťastný

Další inscenace

Všechny projekty